Most v Jaroměři (arch. soutěž)

Most v Jaroměři

Komenského most v Jaroměři byl součástí slohově a časově jednotné realizace významného urbánního prostoru. Proto zachování původního kompozičního záměru, kdy osa mostu je orientována osově na střed symetrického průčelí novorenesanční budovy tehdejší chlapecké školy, považujeme za samozřejmé, stejně jako navrácení genia loci tomuto místu tak, jak je patrný z historických obrázků. Nejde tedy jen o řešení samotného mostu, ale především o řešení celého prostoru kolem osy náměstí ČSLA – škola Na Ostrově, v němž také míra uplatnění se hmoty nového mostu bude zásadní. Velmi významným determinantem řešení formy a hmoty nového mostu je skutečnost, že most prochází přes mělké údolí řeky Labe a svoji konstrukcí zasáhne do významného památkově chráněného panoramatu města. Na základě těchto skutečností jsme se rozhodli preferovat takovou formu mostní konstrukce, která bude primárně maximálně šetrná k hlavní pohledové ose náměstí – škola. Je logické, že i pro druhou velmi významnou pohledovou osu z nábřeží na historické panorama města by byla nejvýhodnější subtilní, maximálně transparentní hmota. Tuto tendenci však trochu eliminuje nová skutečnost, kterou je podmínka nezasahování žádnou podporou do řečiště a využití stávajících historických podpor, což znamená, že se rozpětí mostu zcela zásadně zvětšuje. Z toho je zřejmé, že použití původní formy mostu by bylo již z konstrukčního hlediska poměrně složité a jistě neefektivní. Domníváme se rovněž, že původní most, měl při svém zrodu patrně především utilitární funkci spojující komunikace a z hlediska jeho formy a výrazu se organickým článkem urbanisticko-architektonické osy stal především díky dobovému kontextu. Nový most se ocitá v jiné situaci a proto, aby se stal v takto architektonicky exponované situaci významným artefaktem města, což považujeme za nanejvýš vhodné, zvolili jsme cestu hledání signifikantní formy samozřejmě vycházející z logiky a efektivity konstrukce samotné. Jedním z rozhodujících faktorů, který zásadně ovlivnil základní statický koncept mostu, bylo rozhodnutí plně akceptovat požadavek maximálně možného využití stávajících kamenných opěr a osadit na ně mostní konstrukci charakteru prostého nosníku.