Administrativní komplex Kavčí hory – Praha

ADMINISTRATIVNÍ KOMPLEX – OFFICE PARK – KAVČÍ HORY – PRAHA 4

Koncem roku 1998 zadala Komerční banka a.s. šesti týmům z celé republiky paralelní studie architektonicko urbanistického řešení nové centrály KB (CKB) na Kavčích Horách. Na pozemku větším než 50 000 m2 zamýšlela KB vystavět rozsáhlý areál, který kromě samotné budovy centrály pro cca 3 000 zaměstnanců, měl ještě obsahovat vysoce sofistikovanou a bezpečnostně mimořádně náročnou budovu speciálních provozů, další univerzální budovu pro cca 600 administrativních pracovníků a v souladu s požadavky územního plánu i bytové domy s cca 250 bytovými jednotkami.

Z předložených studií vybrala KB pro realizaci návrh vypracovaný Projekční kanceláří AGN s.r.o. pod autorským vedením ing.akad.arch. Michala Gabriela. Ve spolupráci se Spojprojektem Praha a.s. (ing.arch. Aulický – speciální objekt) a HaK architekti (architekti Hölzel a Kerel – bydlení) byl projekt dále rozvíjen a v polovině roku 2000 bylo získáno stavební povolení na budovu centrály a na speciální objekt. Následoval prodej KB a.s. francouzskému subjektu, který posléze změnil původní strategii a výstavbu areálu CKB na Kavčích Horách zastavil. Až v roce 2005 odkoupil celý areál Hochtief Development a jako developer se rozhodl využít vydaného stavebního povolení na CKB,stavbu zahájil a v rámci změny stavby před jejím dokončením se rozhodl budovu realizovat jako univerzální pronajímatelnou administrativní budovu.

Objekt Administrativního komplexu Kavčí Hory se skládá z pěti základních částí. Příčná, propojující část je vedena vrstevnicovým směrem, přibližně východ – západ a tvoří jakousi „páteř“ celkové hmoty. Kolmo z ní vystupují čtyři hmoty orientované svoji podélnou osou po spádnici, tedy přibližně sever – jih. Na severní straně jsou jednotlivá křídla zakončena ostrými břity, jejichž spojnice tvoří linii rovnoběžnou s páteřní hmotou. Celá budova Administrativního komplexu KH tak tvoří ortogonální strukturu jejíž směrová orientace je totožná s jedním ze základních směrů regulace a to se směrem rovnoběžným s jihozápadními štíty bytových domů situovaných severovýchodně od ul. Pujmanové a kolmým na tento směr. Druhý základní směr regulace, který se propisuje do řešení zejména jižní části stavebního komplexu, je směr rovnoběžný s východními fasádami zástavby areálu České televize situované západně od řešeného území a směr na tento kolmý.

Celý komplex, páteřní hmota a administrativní křídla, má 5 nadzemních podlaží s výjimkou východního křídla, které tvoří hlavní dominantu a které má 11 nadzemních podlaží. Podzemních podlaží je 5 a jejich obvod tvoří prakticky obalovou čáru celého objektu.

Otevřená sestava administrativních křídel propojených kolmou páteřní hmotou vytváří na severní i jižní straně polootevřená atria, kterými pronikají zeleň a parkové úpravy hluboko do architektonické struktury a tak vzniká intenzivnější propojení exteriéru a interiéru. Toto řešení rovněž umožňuje v maximální míře zhodnotit mimořádnou polohu této lokality, která poskytuje velmi kvalitní výhled na vltavskou kotlinu a hlavní historická panoramata Prahy. Právě tato skutečnost zásadně ovlivnila celý koncept, zejména orientaci administrativních křídel a jejich zakončení, které svým zaoblením ustupují tak, aby se prostor co nejvíce otevřel a poskytl možnost nejkvalitnějších výhledů maximálnímu množství kanceláří. Na severních koncích tak vznikají čtyři ostré břity, které tvoří uliční čáru ul. Na Hřebenech II, aniž by při své výšce narušovaly okolní měřítko, k čemuž by jistě došlo, kdyby byl tento důležitý urbanistický prvek tvořen méně subtilními hmotami. Toto řešení rovněž napomohlo nekonfliktnímu zapojení poměrně rozměrné hmoty celého objektu do pražského památkově chráněného panoramatu, byt´objekt stojí na pohledově velmi exponovaném místě, prakticky na hraně vltavské kotliny. Subtilní vertikály břitů rozbíjejí fádní horizontály sídlištní zástavby a nijak významně nepřesahují stávající horizont. Zároveň tak vznikl nejcharakterističtější architektonický znak celého komplexu, který se nepochybně stal i jeho hlavní identifikací. Záměrem bylo evokovat lodní přídě směřující k městu a jejich samotnou dynamiku ještě podpořit horizontální strukturou pásových oken, které se proudnicově odvíjejí od vertikál břitů – přídí a procházejí neutrální plochou příčné hmoty krčku, ve které se celý obraz zrcadlí. Také materiálová koncepce fasád vychází z kontrastu mezi těžkou, stabilní a pevnou hmotou hlavních tektonických prvků (břity, stěny, sloupy), které mají povrch z pohledového betonu (velkoplošné prefabrikáty) a na ně jsou navěšeny lehké fasádní elementy z kompozitního materiálu tvořící parapetní pásy, doplněné transparentními skleněnými plochami s potlačenými rámy.

Architektonicko urbanistickou funkci původních velkoprostorových hal v novém návrhu přebírá páteřní hmota, která vytváří spojovací krčky mezi jednotlivými administrativními křídly. Je koncipována jako maximálně transparentní s tím, že v ní budou umístěny kromě vstupních hal také velkoprostorové halové kanceláře.. Východní vstupní hala umožňuje bezbariérový průchod na úrovni 1. nadzemního podlaží. Navazuje na severní i jižní atrium širokou komunikační plochou, která svým sklonem prakticky kopíruje původní terén (niveletu ul. Pujmanové) a umožňuje tak přirozenou bezbariérovou komunikaci.

Velký význam v tomto prostoru je dán vodním prvkům, které s využitím přirozeného spádu dávají celému prostoru dynamiku a tím, že přirozeně protékají od jihu k severu i interiérem vstupní haly, zdůrazňují požadovanou prostupnost a transparentnost celého objektu.

Jednou z priorit řešení parteru bylo zachovat maximální rozsah stávající vzrostlé zeleně a využít vzniklá atria k doplnění zelení komponovanou. Severní atria mají velmi významnou roli jako generátor kvalitního mikroklimatu, ze kterého je nasáván čerstvý vzduch pro celý komplex. K tomuto účelu je využit zejména prostor pod severní nástupní rampou, který tvoří hlavní nasávací komoru.

Z hlediska dispozičního řešení jsou nadzemní části budovy koncipovány jako hřebenový systém, kde hlavní komunikační jádra jsou umístěna v průsečících příčné propojovací hmoty a jednotlivých administrativních křídel-prstů. To umožňuje realizovat v prstech i v krčcích velkoprostorové kanceláře v plné hloubce a docílit tak maximální pocit lehkosti a transparentnosti budovy. Také prostorová diverzifikace komunikačních a hygienických jader značně zvyšuje variabilitu a počet jednotlivých samostatně pronajímatelných úseků (96). Kromě kancelářských ploch jsou v nadzemních částech umístěny i zasedací sály a v kontaktu s parterem restaurace a obchody. V nadzemních částech objektu je možno pronajmout cca 43 000 m2 ploch. V podzemních podlažích je parking pro 700 osobních aut, cca 4 000 m2 skladů a strojovny technologie.

Základním konstrukčním systémem je železobetonový skelet v modulu 8,1×8,1m s tenkou stropní deskou (200mm) zesílenou hlavicemi nad sloupy. Převážná část objektu je založena na vrtaných pilotech a celé podzemí je řešeno jako bílá vana.

Technologicky i prostorově je budova řešena tak, že ji lze rozdělit na dva samostatné, vzájemně nezávislé objekty.