Centrální park na Mariánské skále – Ústí nad Labem

Centrální park na Mariánské skále – Ústí nad Labem

Na začátku roku 1990 byla dokončena rozsáhlá urbanistická, krajinářská a architektonická studie Centrálního parku na Mariánské skále. Tuto studii inicioval na konci osmdesátých let ing. Bořek Voráč, tehdejší ředitel v té době republikově uznávané zoologické zahrady v Ústí nad Labem. V době rychle se uvolňující politické situace se velmi nadějně rozvíjeli úvahy o využití Mariánské skály jako mimořádně atraktivního přírodního útvaru pro krátkodobou každodenní rekreaci obyvatel města. Naprosto unikátní poloha mohutného skalního masivu asi 300 m od centrálního náměstí stotisícového města nabízela kultivaci tohoto „zeleného ostrova plujícího nad městem“. Zásadní změna využití tohoto prostoru byla podmíněna ukončením těžby v kamenolomu. Zároveň bylo nutné stanovit omezení a regulaci zástavby v severozápadní části řešeného území tak, aby se zabránilo téměř úplnému přerušení napojení celého prostoru budoucího parku na stávající sídliště s třiceti tisíci obyvatel. Po složitých jednáních se podařilo uzavřít dohodu s kamenolomem, upravit dobývací prostor a dokonce stanovit určitý způsob těžby (zejména tvarování finálních stěn) tak, aby prostor lomu mohl být ve finále bezpečně využíván návštěvníky parku. Návrh předpokládal využití termálních vod z podzemního rezervoáru asi 280 m pod terénem. Tato voda by napájela přírodní kaskádu na stávajícím lomovém odvalu, po kterém by stékala do bazénu na dně lomového kráteru. Velmi výrazným znakem krajinářského řešení parku bylo i vedení několika alejí směrující návštěvníky k vrcholu skály a na její hranu s nádhernými výhledy na město a dramatickou krajinu Českého středohoří. Kromě toho Centrální park měl poskytnout prostor pro založení výstavního areálu, který by byl specificky orientován na ekologickou problematiku, kde by se město, jako „metropole“ nechvalně známého „černého trojúhelníku“, mohlo postavit sebevědomě a konstruktivně, což by jistě napomohlo k nalezení tolik postrádané image města. Výstaviště by však nemělo být monofunkční a bylo by koncipováno tak, aby mohlo být v mezidobí využíváno jako víceúčelová zařízení pro sport. Studie měla rovněž inspirovat potenciální investory například realizací hotelu Na Předmostí, jehož součástí by byl výtah výrazně zjednodušující přístup parku přímo z centra města. Samozřejmým doprovodem celého areálu by byly pobytové louky otevřená přírodní hřiště a některé nové výběhy pro zoologickou zahradu. Typově se návrh hlásí k principům anglického krajinářského parku.