Meteorologická stanice na Šeráku (arch. soutěž – 3. cena)

  • Veřejná anonymní architektonická soutěž 1996 

  • Autor: Ing. akad. arch. Michal Gabriel

Další reference

METEO STANICE ŠERÁK

Věž, jako základní architektonický motiv, který vycházel z této koncepce:

     a)  minimalizace objemu

          Kompromisní (nikoli minimální) přijatelná úroveň oka pozorovatele v meteorologické pozorovatelně na Šeráku stanovená s ohledem na 10% zastínění horizontu je 1 347,6 m n.m.

To umožňuje využit objemu konstrukce pod pozorovatelnou pro umístění všech potřebných prostor stanice. Zároveň nezbytná vertikální komunikace do pozorovatelny nahrazuje při vertikálním řazení prostor komunikace horizontální, čímž dochází k úspoře ploch a objemu. V přímé závislosti na zmenšování objemu jsou i ekonomické aspekty stavby. Vertikální řešení rovněž umožňuje minimalizaci zastavěné plochy a menší rozsah těžkých základových konstrukcí.

      b)  fyzikálně technické vlastnosti objektu

          Kompaktní hmota objektu při minimálním objemu a aerodynamickém tvaru, snižuje velikost ochlazovaných ploch a tím i celkové tepelné ztráty objektu. Tvarování pláště s minimem výstupků a hran snižuje možnost vytváření námraz.

      c)  integrovaná konstrukce, lehká technologie

          Konstrukce pláště tvoří zároveň nosnou konstrukci objektu včetně pozorovatelny. Vzhledem k prostorovým nárokům pro pozorovatelnu a k požadavku její snadné přístupnosti, by samotná konstrukce byla poměrně masivní a hmotný rozdíl by se příliš neuplatnil. Půdorysné rozměry věže, tvar jejího samostatného pláště (skořepina) umožňují použití lehké smontovatelné konstrukce (dřevo).

      d)  architektonický výraz, přírodní materiál

          Nosná konstrukce plášťové stěny je tvořena dřevěnou skořepinou a její přírodní charakter pomáhá zmírnit kontrastní působení architektonické hmoty v přirozeném přírodním prostředí. Použití dřeva jako základního stavebního materiálu nejen na nosné, ale i výplňkové konstrukce dává předpoklad velmi kvalitního životního prostředí uvnitř objektu.

        Věžové uspořádání vnitřních prostor je netradiční, ale umožňuje poměrně dokonalou segregaci jednotlivých činností. To má svůj neopominutelný význam i pro zabezpečení optimálního vnitřního klimatu objektu. Je možné vytvořit několikanásobný prostorový filtr mezi exteriérem, pomocnými prostory a prostory pro práci a odpočinek. Minimální půdorysná plocha věže umožňuje velmi efektivně využít základových konstrukcí pro umístění technických prostor v podzemí.