Centrála Komerční banky Kavčí hory – Praha (arch. soutěž – 1. cena)

  • VYZVANÁ SUTĚŽ: 1998 – 1.CENA (SMLOUVA O REALIZACI)

  • Autor: ing. akad. arch. Michal Gabriel

  • Celková plocha areálu    51 765 m2

  • z toho: plocha areálu Komerční banky 39 899 m2

  • plocha zástavby bytovými objekty   11 866 m2

  • Administrativní budova Centrály KB

  • Zastavěná plocha    11 920 m2       

  • Obestavěný prostor  308 630 m3

Další reference

CENTRÁLA KB V PRAZE

VYZVANÁ SUTĚŽ: 1998 – 1.CENA (SMLOUVA O REALIZACI)

VYDÁNÍ STAVEBNÍHO POVOLENÍ: 2000

KB PŘECHÁZÍ POD SOCIETÉ GENERALLE – ROZHODNUTÍ O PRODEJI POZEMKU

POZEMEK I SE STAVEBNÍM POVOLENÍM KUPUJE HUCHTIEF DEVELOPMENT CZ.

MODIFIKACE PROJEKTU PRO OFFICE PARK KAVČÍ HORY: 2005

Architektonická a výtvarná koncepce návrhu:

            Je naprosto nesporné, že tak významný investor jakým Komerční banka je, právem přisuzovala mimořádnou důležitost právě architektonickému výrazu svého největšího areálu. Tato skutečnost taky naprosto dominantně ovlivnila vůbec první úvahy o způsobu řešení celého úkolu. Možno říci, že prvotní architektonická vize, rodící se na základě úvah, jak vyjádřit význam silné bankovní instituce, determinovala vlastní urbanistickou koncepci a ovlivnila tendence v jejím definování. Architektonický výraz se stal motem celého řešení, akceptujícím zvláště tyto charakteristické rysy:

          a) Velkorysá, dynamická architektonická forma, evokující sebevědomí, pohyb,    

              směřování a energií. “Flotila” směřující směrem k městu pod vedením “vlajkové lodi”

          b) jasná otevřená kompozice čistých tvarů. Chladné materiály “leteckého” pláště 

              v kontrastu s “přívětivou” organickou formou kompaktní zeleně, ze které vyrůstají.

          c) nekompromisní “břity” zhodnocující světelné efekty slunečního svitu a zrcadlící se

              oblohy.

          d) akcentace velkorozponových konstrukcí demonstrující překonání tíže. Vyjádření

              energie a síly.

          e) ohleduplnost k přírodním hodnotám území, především respektováním vzrostlé

              zeleně a terénu.

          f) nezaměnitelná forma s identifikačními znaky. Vypouklé aerodynamické formy,

             symbolizující schopnost překonávat odpor.

 

            Všechny výše popsané atributy architektonické formy, se uplatňuly především v severní části území na objektech samotné Komerční banky. Vygradovány jsou v severovýchodním nároží, které tvoří dominantu celého areálu, působí od prvního optického kontaktu z hlavního přístupového směru z ulice Na hřebenech II. Důležitou roli při formování architektonického výrazu této části areálu hrál také záměr odlišit tvary základních architektonických hmot od čistě hranolovitých forem, jimiž je nejbližší okolí přece jen značně přetíženo. V těžišti areálu na východním konci komunikační haly je umístěn objekt školící zóny (objekt F), v jehož výrazu převažuje pevná oblá forma zasedacího sálu. Tento válcovitý tvar pomáhá propojit dva různé směry základních ortogonálních sítí severní a jižní části areálu. Zároveň svými plnými plochami vytváří “pevný bod” v celé hmotové struktuře ve které převládají lehké, reflexní, skleněné plochy. Jednotlivá administrativní křídla objektu KB jsou navržena v “hřebenovité” kompozici a polouzavřené prostory mezi nimi, jsou překlenuty lehkou prosklenou konstrukcí a od severu uzavřeny zavěšenými skleněnými stěnami. Tím vzniká hmotově sice kompaktní, ale opticky perforovaný blok. Navržená architektonická koncepce klade vysoký důraz zvláště na řešení obvodového pláště objektů, jako prostředku umocňujícího primerní architektonickou formu. To platí zejména u administrativních křídel objektů KB, které svými dynamickými tvary, tvoří typickou nezaměnitelnou sestavu. Motiv čistých aerodynamických hmot pomáhá naplňovat hladká skleněná stěna vnějšího líce dvojitého obvodového pláště. Tato konstrukce, jejíž utilitární funkcí je zamezit vysokým tepelným ziskům ze slunečního záření na jihozápadním průčelí, tak vytváří jeden z hlavních architektonických motivů celé kompozice. Požadavek na otvíravá okna v kancelářích tím zůstane nedotčen, protože klasický obvodový plášť je umístěn za touto vnější předsazenou prosklenou stěnou. Tohoto prvku je užito pouze na zaoblených jihozápadních průčelích administrativních křídel A – D. Výjimku tvoří severovýchodní průčelí nejvyššího křídla (A), jehož zatížení od slunečního svitu je rovněž vysoké, neboť není tak jako ostatní zastíněno. Dominantní kancelářské křídlo tak získává v celém svém obvodovém plášti výjimečný a velmi exponovaný výraz. Dalším výrazným architektonickým prvkem je zvednutí severních hran, břitů administrativních křídel na mohutné noze. Tento motiv má připomínat zdvihací se “přídě” prudce plujících lodí. Zde “vyplouvají” skleněné hmoty ze zeleného svahu. Nejvyšší křídlo (A) má toto zdvižení dvojnásobné a “okno”, které tak pod objektem vzniká, vytváří hlavní vstupní bránu do areálu. Plné plochy obvodového pláště, včetně parapetů jsou obloženy lehkými kovovými panely, které tak dotvářejí pocit lehkého “leteckého” pláště. Tomuto záměru odpovídá i barevnost, ve které převládá matná stříbrná plných ploch a kovových prvků s modře tónovanými prosklenými plochami. Tato barevná kombinace umožní vyniknout barevným akcentům a znakům provedeným v barvě purpurově červeně, která je spolu se stříbřitě šedou “firemní” barevnou kombinací. Stejné řešení obvodového pláště je užito i na ostatních objektech areálu nemající tak expresivní výraz jako administrativní křídlo objektů KB. Jižní průčelí jsou ještě obohacena horizontálami mohutných slunolamů. Dalším výrazným architektonickým motivem jsou lehké transparentní stěny velkých prosklených hal, klenoucí se nad polootevřenými prostory mezi administrativními křídly. Tyto prostory tvoří organický přechod exteriéru do interiéru areálu a jsou hlavním architektonickým akcentem vnitřních prostor. Spolu se světlem jimi proniká i okolní zeleň a naopak konstrukce hal nebrání mimořádně kvalitním výhledům. Haly jsou koncipovány jako reprezentativní prostory, které jsou ovšem tvořeny lehkými transparentními konstrukcemi. Záměrem je vytvořit čistý, orientačně jasný prostor, působící vzdušností a prosvětleností. Klasické materiály budou použity především v parteru haly. Dominantními prvky těchto prostorů budou masivní hmoty komunikačních věží, mezi nimiž jsou napjaty lehké kovové lávky horizontálních komunikací. Tato koncepce je vyakcentována užitím samostatně stojících vertikál panoramatických výtahů. Mimořádnou důležitost v prostorech hal má užití přirozené zeleně. Kromě vzrostlých stromů osázených do parteru, je celá jižní stěna haly tvořena “zelenými parapety”, v nichž je adjustována popínavá zeleň. “Zelené” úpravy parteru doprovázejí vnitřní severo-jižní komunikaci prakticky všemi halami celého areálu.

 

Popis dispozičního řešení:

      Princip dispozičního řešení vychází z filosofie vytvoření vyváženého dispozičního řešení, které umožní maximální otevřenost vůči klientům a návštěvníkům a současně zajistí klid pro práci a bezpečnost zaměstnanců. Základní dispoziční princip vychází z koncepce veřejně přístupných halových prostorů (hala 1 a hala 2), kde jsou umístěny expozitura, obchody a restaurace resp. jídelna. Tyto haly slouží jak návštěvníkům tak zaměstnancům jako hlavní komunikační prostory objektu. Na ně navazují jednotlivá administrativní křídla mající na svých vertikálních komunikacích bezpečnostní filtr. Obdobně je přístupný objekt Speciálních provozů. Bezpečnostní předěl resp. filtr v přístupu do objektu Speciálních provozů bude posílen fyzickou ochranou. Tím je jednoznačně stanovena hranice mezi zónou veřejnou a interní.

Tato velkorysá koncepce prostorových hal v kombinaci s prosklením mezi jednotlivými administrativními křídly umožňuje vytvořit velmi přehledný a čitelný dispoziční koncept. Jednotlivá administrativní křídla ústí do hal komunikačními “věžemi” a jsou vzájemně propojena atraktivními visutými lávkami. Z haly 1, která tvoří výraznou severojižní osu procházející prakticky celým areálem, je též přístupné školící centrum. Rozptylné plochy před jednotlivými učebnami jsou otevřené ve všech patrech přímo do této haly.

     Součástí základní dispoziční koncepce je rovněž důsledné oddělení technických a technologických prostor od vlastních pracovišť a dotvoření systému páteřních tras pro technologická vedení.