Obytný soubor Nové Skorotice – (arch. soutěž -zvláštní cena)

Obytný soubor Nové Skorotice

Území lokality „Nové Skorotice“ je součástí městské čtvrti Podhůří, jak ji vymezuje platný územní plán statutárního města Ústí nad Labem, který počítá v tomto prostoru s rozvojem zástavby převážně pro individuální bydlení. Naskýtá se tak jedna z nemnohých příležitostí, vytvořit na okraji městské struktury, tak zvaně na „zelené louce“, ucelenou urbanistickou kompozici charakteru „zahradního města“, která je komunikačně dobře propojená jak se samotným městem, tak s připravovanou dálnicí D8. V současné době je na spojnici historických jader bývalých obcí Skorotice a Božtěžice situována zástavba rodinnými domy, které díky poněkud tvrdému vedení komunikace II/528 ztratily příslušnost ke svému přirozenému centru. Jednou z hlavních tendencí návrhu je snaha vtisknout tomuto prostoru, který nemá téměř žádnou identitu, jasný a výrazný charakter, se kterým by se mohli budoucí obyvatele ztotožnit a tím posílit svůj pozitivní vztah k místu svého bydliště. Výsledkem této snahy má být nalezení jedinečného prostorového a komunikačního skeletu, vycházejícího z terénních konfigurace a respektujícího historickou kontinuitu širšího území. Přestože je nutno stanovit nezbytná regulativa vymezující potenciální stavební činnost, je cílem tohoto návrhu vytvořit prostor pro variabilní, mnohovrstevný a individuální přístup k řešení jednotlivých staveb.  

  V souladu s územním plánem města jsme zahrnuli do řešení širších vztahů i názor na zástavbu v části lokality označené v územním plánu jako I – 3, Skorotice – Božtěžice. Zejména prostor „hřbetu“ až po „ostroh“ podél ulice Na Valech, ale i prostor „údolí“ až k lokalitě Potoky zcela organicky vycházejí z řešení lokality „Nové Skorotice“. Nejen souvislosti prostorové a terénní konfigurace ale, zejména posílení některých téměř zmizelých historických vztahů (význam místa školy, přiblížení se městu, posílení významu ulice Široké a Osvoboditelů jako městské komunikace) je důvodem k potvrzení úzkého vztahu obou lokalit. Vzhledem k navrhovanému charakteru je lokalita I – 4 „Nové Skorotice“ kompozičně sevřenější, protože právě v ní je situováno nové centrum – těžiště lokality. Zástavba v části  lokality I – 3, byť svým charakterem totožná, má přece jen navržen volnější skelet a má funkci spíše vyvažovací a doplňovací.

  Územní plán statutárního města Ústí nad Labem stanovil jako jednu ze svých základních zásad minimálně rozšiřovat zastavěné území města a koncentrovat úsilí na rozvoj nebo transformací již zastavěného území. Jestliže v několika případech tuto zásadu nedodržel, týká se to území s mimořádnými hodnotami pro město samé. Takto lze hodnotit i tendenci rozšířit zástavbu i do lokality „Nové Skorotice“. Město Ústí nad Labem potřebuje výraznou lokalitu, která bude mít charakter „zahradního města“ respektive vilové čtvrti, v minulosti v Ústí nad Labem dost rozšířeného způsobu zástavby (Klíše, Bukov apod.). Charakter lokality z hlediska charakteru zástavby je tedy poměrně jednoznačně dán. Otázkou zůstalo napojení nové lokality na historické jádro  bývalé obce Skorotice.

     Na základě výše uvedeného rozboru území (čl. 2.) jsme přesvědčeni, že základní urbanistická kompozice musí deklarovat svébytnost lokality její jedinečnost a neopakovatelnost. Proto je základem prostorového a komunikačního skeletu sevřená geometrická struktura, která ovšem důsledně vychází ze specifik daného území. Návrh využívá  zejména  terénní  konfigurace, kde  nalezení  přirozeného „centra“  v těžišti lokality

v mělkém „terénním amfiteátru“ je potvrzeno i osou vycházející z kostela sv. Václava ve Skoroticích a procházející téměř identicky v ochranném pásmu vodovodního přivaděče. Tato osa se v prostoru centra  protíná s osou údolní partie mělké severojižní terénní muldy, kterou je vedena napojovací komunikace pracovně nazvaná BETA.