Nádraží Ústí nad Labem – nástupiště

  • Realizace 2008
  • Spolupráce ing. Jiří Kozák Csc

Další reference

Nádraží Ústí nad Labem – nástupiště

Od roku 2006 probíhala rozsáhlá rekonstrukce železniční trati Praha – Děčín v prostoru Ústí nad Labem na úseku mezi zdymadly a Mariánskou skalou. Cílem bylo modernizovat trať tak, aby umožnila bezpečnou jízdu výrazně rychlejším železničním soupravám. Přestože došlo ke kompletní výměně železničního svršku a k realizaci nového přemostění řeky Bíliny, nepodařilo se prosadit zásadní změnu charakteru prostupu železničního tělesa centrem města. Vizionářský záměr hlavního inženýra původního projektu Jana Pernera, který v polovině 19. století navrhl tuto železnici na stávající niveletě, tedy v prostoru Ústí nad Labem de facto na estakádě, se nepodařilo transformovat do moderní konstrukce, která by umožnila městu se konečně prostorově napojit na atraktivní nábřeží řeky, se kterou je spojováno nejen ve svém názvu. Přesto alespoň k minimální rekonstrukci nádraží došlo. Projekční kancelář AGN se na této rekonstrukci podílela návrhem modernizace nástupiště. Hlavní slovo v charakteru celé rekonstrukce bohužel sehrávaly ryze utilitární názory dopravních specialistů, takže architektonická koncepce musela reagovat na tento základ a hledat řešení, které by posunulo výslednou formu blíže k pozici, kterou by si hlavní dopravní terminál stotisícového města zasloužil. Významným problém bylo to, že se prakticky nepodařilo změnit velmi problematickou půdorysnou stopu kolejiště, která i nadále zůstala v poloze několika na sebe navazujících oblouků. Tím byl prakticky determinován tvar zastřešení nástupišť nutně kopírující nástupní hrany jednotlivých nástupišť. Na druhou stranu si tato skutečnost vyžádala specifické řešení, které se stalo premisou celého návrhu. Jednotlivá nástupiště získala zvlněnou stopu, jakousi „páteř“ na níž jsou navlečeny jednotlivé elementy zastřešující konstrukce. Základním elementem je 15 metrová dvojice nosníků nesená čtyřmi sloupy a spojená středním dílem reagujícím na zakřivení osy a krajními poli se stejně velkými žebry. Architektonická forma jednotlivých prvků odkazuje na tradiční a pro dopravní stavby tolik typické tvarosloví litinových konstrukcí.