Víceúčelový sál – Chožov

  • STUDIE – 2005

  • AUTOR: ing. akad. arch. Michal Gabriel

  • Zastavěná plocha          528m2

  • Obestavěný prostor     3 312m2

  • Celková užitná plocha   454m2

Další reference

VÍCEÚČELOVÝ SÁL V CHOŽOVĚ

Navrhovaný objekt má sloužit jako víceúčelový sál pro pořádání kulturně společenských akcí obce. Jedná se o jednopodlažní budovu s hlavním sálem, prostory šaten, skladu mobiliáře, nářaďovny, přípravny se skladem a vstupní haly, která spojuje nově navržený objekt s rekonstruovaným objektem MÚ Chožov (bývalá pekárna obj. č.p. 154). V rekonstruovaném objektu jsou umístěny prostory sociálního zázemí sálu, včetně toalety pro osoby ZTP.

Základním problémem architektonického řešení byla otázka začlenění nezbytně velkého objemu stavby do struktury stávajícího zastavění, neporušit dané měřítko a vyřešit vztah k bezprostředně navazujícímu okolí. Samotný sál, který je na základě konzultací s investorem požadován v minimální velikosti 12 x 24m a výšce cca 6m, tvoří velkou hmotu a je zřejmé, že zejména konstrukce jeho zastřešení bude nejvýraznějším architektonickým prvkem ovlivňujícím vztah k okolí. Architektonický koncept dále rozvíjí myšlenku maximálního začlenění do stávajícího okolí tím, že se snaží objekt maximálně potlačit, tvarově zjednodušit a materiálově přiblížit okolí. Netypická střecha tvaru plochého válce byla zvolena, protože, se na rozdíl od klasických sedlových střech, prakticky vůbec neuplatní v panoramatických pohledech na obec. Přesto v bližších pohledech, zejména bočních, dává novému objektu specifický tvar, který tak nepřímo navazuje na architektonickou hodnotu sousední barokní usedlosti. Podstatou architektonického řešení je vytvoření základního stavebního objemu horizontálního charakteru, ze kterého vyrůstá lehká konstrukce zastřešení, splňující požadované parametry na světlou výšku sálu. Další velice důležitou částí architektonického řešení je použití tradičních materiálů, zejména v pohledově exponovaných plochách. Pro tuto oblast je poměrně charakteristické použití kamenných zdí, zvláště skládaných z nezpracované opuky. Tento materiál je použit, i když pouze ve formě obkladu, na spodní horizontální části stavby, která má připomínat zdi okolních stodol a usedlostí s mohutnými stěnami a malými okenními otvory. Samotná střecha sálu tvoří kontrastní novotvar, který je však poměrně transparentní, tvarově neagresivní a měl by být tedy maximálně potlačený. Toto řešení zastřešení zároveň umožňuje použít velmi ekonomickou formu konstrukce. Protože plocha střechy se díky oblému tvaru z normálního pohledu téměř neuplatní, nemusí zde být použity tradiční těžká krytina, která by výrazně zkomplikovala konstrukční řešení velkého rozponu. Nezanedbatelným architektonickým problémem je návaznost nového objektu na stávající objekt bývalé pekárny (č.p. 154), jehož architektonická hodnota je velmi diskutabilní. Očištěním tohoto objektu od zbytečných přístaveb dojde k lepší vazbě mezi novým objektem  víceúčelového sálu a hlavním urbanistickým prostorem obce, kterým je náves.